Klíčová myšlenka:
Testujte. Protože o tom, co je srozumitelné, rozhoduje čtenář.
Potom co jsme v pracovních skupinách poklábosili o chystané příručce srozumitelného psaní a občerstvili svou tělesnou schránku u švédských stolů, jsme se nahrnuli zpátky do sálu.
Čekaly nás totiž další dva příspěvky, které si připravila Petra Zdražilová a Barbora Kubíková z týmu Veřejného ochránce práv.
Z Petřina příspěvku „Srozumitelnost jako priorita Kanceláře veřejného ochránce práv“ jsem si poznamenal tři myšlenky:
- Základem je vlastní příklad. Pokud se v nějaké firmě nebo instituci má začít komunikovat srozumitelně, je potřeba, aby s tím začali „ti nahoře“.
- Srozumitelné vyjadřování nemusí hned začínat u úředních rozhodnutí a dalších zásadních dokumentů. Klidně může začít u obyčejných e-mailů.
- Schopnost a ochota komunikovat srozumitelně se hodí mj. tehdy, když reagujeme na negativní a podrážděné zprávy (je to způsob, jak obrousit nejostřejší hrany).
Barbora Kubíková mluvila na téma „Testování srozumitelnosti – teorie a praxe“.
Hodně vycházela z toho, jak se dokumenty určené většímu množství čtenářů testují přímo v Kanceláři ombudsmana.
Zase pár tipů, které jsem si poznamenal:
- Srozumitelnost dokumentu by se měla otestovat co nejdřív (má to být součást tvorby, ne potvrzení úspěchu).
- Testovat by se pochopitelně mělo na zamýšlených čtenářích (zástupcích cílové skupiny).
- Krátké písemnosti se dají testovat pomocí parafrází (testující postupně čte části písemnosti a vlastními slovy je převypráví; případně dostane doplňující otázky).
- Pro delší písemnosti se hodí testování použitelnosti (čtenář má vyřešit konkrétní situaci; někdy může nahlas přemýšlet a my ho u toho sledujeme).
- U zásadních dokumentů se na závěr dá udělat „plnotučná“ kontrolovaná srovnávací studie (porovnat starou a novou verzi dokumentu a předtím si stanovit, jaký výsledek budeme považovat za úspěch).
A co testování ukázalo?
U informačních letáků, které Kancelář ombudsmana přepsala do srozumitelnějšího jazyka, se počet správných odpovědí při testování zvýšil až o 20 procentních bodů.
P. S. Článek je upravenou verzí mého původního příspěvku na LinkedInu, který najdete (a můžete k němu připojit své postřehy) tady.
Ilustrační obrázek: Pixabay
Další díly:
- Plain language v české státní správě? – 1. část
- Plain language v české státní správě? – 2. část
- Plain language v české státní správě? – 3. část
- Plain language v české státní správě? – 4. část
- Plain language v české státní správě? – 5. část
- Plain language v české státní správě? – 6. část
- Plain language v české státní správě? – 7. část
- Plain language v české státní správě? – 8. část (právě čtete)
- Plain language v české státní správě? – 9. část
%20(1).png)
